Občas je potřeba zdroj vyššího napětí, třeba na otestování napěťové odolnosti součástek, formování elektrolytických kondenzátorů, test transilů, varistorů a pro mnoho dalších činností. Zdroj nemusí být nijak výkonný a měl by být relativně bezpečný. Proto jsem zvolil topologii zvyšujícího jednočinného blokujícího měniče s napájecím napětím 12 V.

Zdroj je založen na obvodu LT1243, což je ekvivalent známějšího UC1843 (UC3843). Zapojení je víceméně doporučené katalogové s pracovní frekvencí 100 kHz. Kvůli možnosti jemnějšího nastavení napětí jsem použil dva potenciometry - R9 hrubě, R10 jemně. Výstupní výkon zdroje je 10 W trvale a až 20 W krátkodobě. Účinnost je 65 %. Proti zkratu na výstupu je zdroj chráněn snímáním proudu v primáru a pojistkou v napájení. Omezení výstupního proudu jsem kvůli jednoduchosti nijak neřešil. Realizuji jej vhodným externím sériovým rezistorem.

Výběru některých součástek je potřeba věnovat trochu pozornosti. Kondenzátory C2 a C4 by měly mít malý ESR, kvůli omezení zvlnění napájecího napětí. Tlumivka L1 musí mít také malý ESR, aby na ní nebyl příliš vysoký úbytek, moje má 5,1 Ω. Kondenzátory C10, C11 a C12 musí být impulsní typy. Snímací rezistor R6 musí být bezindukční. Rezistory R12 a R8 musí snést výstupní napětí. Já jsem R12 složil ze dvou a jako R8 jsem použil vysokonapěťový typ vytažený z nějaké kopírky.

Nejdůležitější částí je transformátor, opět jsem použil vytažený z nějakého zdroje, původní vinutí šlo samozřejmě pryč.

• jádro - průřez středního sloupku: 95 mm²; mezera středního sloupku: 1,5 mm; Al: 120; materiál: neznámý
• primár - průměr drátu: 0,85 mm; počet závitů: 6,5; indukčnost: 5,1 µH
• sekundár - průměr drátu: 0,45 mm; počet závitů: 120; indukčnost: 1 742 µH

Při návrhu DPS je třeba dbát na krátké silové cesty, vhodné umístění blokovacích kondenzátorů a správné propojení zemí. Jinak hrozí zarušení řídící části. Na kontaktním poli je zapojení v podstatě nemožné úspěšně odzkoušet, jak jsem se přesvědčil.