Od kamaráda jsem dostal osciloskopickou obrazovku RFT B7S2. Vždycky se mi líbily osciloskopy použité ve sci-fi filmech jako kulisy, běhaly tam sinusovky, lissajousy, jen aby to vypadalo víc vědeckofantasticky. :-) Rozhodl jsem se, že si postavím něco jako osciloskop, ale jen na zobrazování zvuku snímaného přes zabudovaný mikrofon. V žádném případě to není měřicí přístroj, mám moderní digitální i prastarý BM 370. Proto jsem v návrhu zanedbal vše, co by skutečný osciloskop musel mít, zejména lineární zesílení v celém uvažovaném pásmu atd...

Trochu problém byl, že jsem o obrazovkách věděl akorát to, že potřebují žhavení a mají nějaké vychylování. TV obrazovky elektromagnetické a osciloskopické elektrostatické, snad kvůli rychlosti, nevím. No a ještě potřebují vysoké anodové napětí. Proto jsem musel trochu studovat na netu, jak taková obrazovka vlastně funguje v praxi a co potřebuji pro její řízení. Našel jsem několik amatérských konstrukcí osciloskopů, ze kterých jsem načerpal potřebné vědomosti. Jedna z nich je třeba tady. No a výsledkem je toto zapojení.

Zdroj VN a nízkonapěťové zdroje.

Generátor pily "časová základna" a horizontální plus vertikální zesilovač.

Mikrofonní zesilovač a vstupní zesilovače.

Vysoké napětí pro anodu jsem udělal obyčejným násobičem, raději přes malé oddělovací trafo 230/230. Napětí pro vychylovací destičky prastarým MC33063A. Nemusí být přesně 150 V, je tam rezerva. Žhavení katody potřebuje proud 0,34 A, při něm je na vláknu asi 6,3 V. Našel jsem vhodné trafo pro napájení jak žhavení, tak zbytku elektroniky. Vinutí pro žhavení jsem uzpůsobil pomocí R13.

Diferenciální zesilovače pro vychylovací destičky horizontální i vertikální jsou nejjednodušší možné. Generátor pily jako časová základna s laditelným kmitočtem a jednoduchý obvod zhášení zpětného běhu paprsku (není úplně ideální, ale vyhovuje). Kmitočet časové základny jsem ani neplánoval měnit, jen jsem ho nastavil tak nějak kompromisně, aby to při hudbě vypadalo jak jsem chtěl. Spouštěním časovky a synchronizací jsem se taky nezatěžoval, je jen volně běžící.

Mikrofonní zesilovač měl mít vysoké zesílení a ideálně logaritmický průběh. Aby slabé signály zesiloval hodně, silné málo. Dají se koupit malé moduly včetně elektretového mikrofonu, nebo něco postavit. Na fóru mi poradili obvod A202D, kterých jsem měl pár v šuplíku. K ničemu jinému se mi už nehodí, tak jsem jej použil. Nevýhoda je jen větší množství externích součástek, než je dnes zvykem. Nicméně funguje docela dobře, mikrofon je hodně citlivý. Až při finálním sestavení jsem zjistil jeden problém. Když se přebudí, třeba ostrým cvrnknutím přímo do mikrofonu, tak se celý nějak kousne. Pomůže jen vypnout/zapnout napájení. To už ale řešit nebudu. No, nakonec jsem neodolal a dodělal i vstupní zesilovače pro externí signál. Pro horizontální i vertikální vychylování. Mám tam přepínače a můžu třeba kreslit ty Lissajousovy obrazce. Nicméně lineární to příliš není, takže kolečka jsou trochu bramborovité. Zhášení zpětného běhu pro externí signál osy X také nefunguje, je odvozeno od interní časovky.

Během testování jsem myslel, že se vyhnu magnetickému stínění obrazovky, ale nakonec jsem ji opatřil krytem ze železné trubky. Bez něj paprsek lítal i 30 cm od reprobedny. Dále by asi bylo vhodné lépe blokovat napájecí větev 12 V. Měnič dost ruší a C13, ani pár keramik u OZ moc nepomůžou. Do napájení mikrofonního zesilovače přes stabilizátor 9 V to nepronikne, ale lehounce je to vidět na rovné čáře, když je klid. Je zvlněná. Takže pro příště určitě výrazně lépe blokovat napájení, když je tam měnič.