Detektor VF pole jsem si postavil k testování různých malých vysílačů, hlavně jako pomůcku k doladění výstupu a antény. Ale dá se použít i k mnoha jiným věcem. Třeba k otestování vyzařování spínaných adaptérů, úsporných zdrojů světla, hledání štěnic atd... Vstup lze samozřejmě doplnit o laděný obvod a detekovat tak jen úzké pásmo kmitočtů.

Původně jsem chtěl použít jen obyčejnou krystalku, ale pro malé výkony není moc dobře použitelná, proto jsem vymyslel toto zapojení. Signál z antény, po zesílení tranzistorem T1, jde na zdvojovač/detektor D1 a D2. Na C4 je už usměrněné napětí přímo úměrné velikosti VF pole v okolí antény. Toto napětí se zesílí pomocí IO1b a výstup jde na ručičkové měřidlo. Citlivost indikace se nastavuje pomocí R7, s výhodou se dá použít typ s vypínačem. IO1a vytváří umělou zem celého detektoru.
Vzhledem k velmi vysokému zesílení IO1b se už projevuje jeho vstupní offset. Typ TL082 nemá možnost jeho nulování, proto je vhodné jej vybrat z několika kusů. Jinak se po zapnutí, i při zkratovaném vstupu, může objevit malá výchylka měřidla.

Použité součástky omezují detekovatelný kmitočet asi na 200 MHz, i když znatelně reaguje i na dálkový ovladač k autu pracující na kmitočtu 433 MHz. V případě potřeby lze D1 a D2 vyměnit třeba za typ 1N5711 a tranzistor T1 třeba za BSF17A, BFR92, nebo jiný vhodný. Nízké frekvence jsou detekovatelné od pár kHz, velmi dobře třeba reaguje na výstup z NF generátoru připojený na kousek drátu.

Při používání "z ruky" je vhodné rukou chytit zem přístroje, zlepší se tak citlivost. Při použití na stole se dá připojit k uzemnění. Z toho důvodu mám na těle přístroje vyvedenou zemnící zdířku. Anténa se dá použít jakákoliv vhodná k danému účelu. Já používám pendrek od radioscanneru. Zkoušel jsem připojit i venkovní, ale to už je detektor dost zahlcený. To by mělo smysl asi jen s laděným obvodem na vstupu.