Podobné měniče se sice dají celkem běžně levně koupit, ale já ho nepotřeboval pro žádný konkrétní účel, tak mi přišlo zbytečné utrácet peníze. Na druhou stranu se zase může někdy hodit. Proto vznikla tahle konstrukce.

Stavět sinusový měnič se mi nechtělo, tak jsem zvolil "modifikovaný sinus". Jeho výhoda, kromě jednoduchosti, je v tom, že jeho výstupní napětí má stejnou efektivní hodnotu jako u sinusového průběhu. Na internetu se povaluje spousty schémat, ale téměř všechny jsou v podstatě jen principiální, nemají žádné ochrany. Moje zapojení má ochranu proti vybití akumulátoru a proti proudovému přetížení. Navíc má softstart, je to hlavně kvůli tomu, aby mohla zůstat zachována dobrá citlivost i rychlost nadproudové ochrany. Většina spotřebičů odebírá krátce po zapnutí mnohem větší proud, než při provozu (u spínaných zdrojů se nabíjí vstupní kondenzátory, žárovka má za studena mnohem menší odpor vlákna, než za tepla atd...). Z toho důvodu je nutné, tyto typy spotřebičů mít připojené už v okamžiku zapnutí měniče. Menší spotřebiče, jako různé malé adaptéry, jdou připojit i za chodu. Citlivost proudové ochrany se nastavuje trimrem R7. Funguje tak, že snímá úbytek napětí na bočníku tvořeném rezistory R16 a R17 (musejí být bezindukční).

Základem zapojení je mikroprocesor PIC 12F629, který generuje signál pro tranzistory a zároveň hlídá napětí akumulátoru a proud do zátěže. Jumperem se dá zvolit jedna ze dvou frekvencí, při spojených kontaktech je to klasických 50 Hz, při rozpojených 100 Hz. Vyšší frekvence má výhodu v nižším klidovém proudu (389 mA @ 50 Hz; 188 mA @ 100 Hz). Měnič by měl mít také vyšší účinnost, ale to se mi v zátěži skoro neprojevilo (84,8 % @ 50 Hz; 85,7 % @ 100 Hz). Chce to vyzkoušet, pro některé spotřebiče to může být výhoda, pro některé naopak. Volba frekvence se provádí před připojením napájení, po připojení už nemá stav jumperu žádný vliv.
Obě chybové podmínky způsobí samozřejmě okamžité vypnutí buzení obou tranzistorů a indikaci chyby pomocí LED D4. Jedno krátké bliknutí, každou sekundu, indikuje nízké napětí akumulátoru a dvě krátké bliknutí překročení nastaveného proudového omezení. V tomto stavu měnič zůstane do vypnutí napájení.

Důležitou částí měniče je samozřejmě také výstupní transformátor, já jsem použil vymontovaný z vadné UPSky, pro tyto účely ideální. Převod by měl mít zhruba 2x9 V/230 V a dostatečný výkon. Při konstrukci je třeba dodržet co nejkratší a nejtlustší všechny silové spoje. Já jsem všechny silové cesty na DPS posílil připájením tlustého měděného drátu. Také je třeba důsledně dodržet oddělení silové a signální země a blokování napájení všech integrovaných obvodů. Já jsem použil SMD kondenzátory přímo mezi vývody. Také všechny elektrolyty rozhodně neuškodí v provedení low ESR. Tranzistorům T1 a T2 postačí menší chladiče, při provozu se téměř nehřejí.

Update 28.1.2020

Po delším provozu mi odešel IO2, na 99 % kvůli přetěžování jeho výstupů. Velmi doporučuji do zapojení doplnit dva omezovací rezistory, cca 4,7 Ω, mezi výstupy IO2 a gate T1 a T2.